3. den

26. 3. 2010 15:35

3. den X. Mezinárodního fóra mládeže

Téma dne: Láska jako životní volba

Po náročném vstávání po 7. hodině ranní jsme se trochu probrali snídaní, dnes bez větších překvapení. Následovala mše, s kadidlem, ale i africkými zpěvy. Po mši už následovala ranní přednáška Moysese Louro de Azevedo Filha, temperamentním Italem, překřičel pomalu i tlumočníka ze sluchátek.

(zápisky z 1. dne setkání a z 2. dne setkání)

Láska jako povolání

Z této přinášíme jen pár bodů k zamyšlení.

Bože, jaký plán si pro mě chystáš?

Zdarma, nekonečná, zcela se dávající láska, svědectví na kříži

Kristus je živý stále a stále se nám nabízí – v eucharistii.

Definitivní rozhodnutí se pro Boha, zcela promění a změní naše životy

Křesťanství – proměna, síla schopná změnit a naplnit naše životy.

Kdo ztratí svůj život pro mě, nalezne ho. Nabídnout církvi, všem naše životy, naše mládí, které jsme dostali bez jakékoliv zásluhy od Boha.

Dnešní doba je plná individualismu a relativismu, není snadné učinit toto zásadní rozhodnutí pro Krista. Ale je třeba žít zcela pro Boha a druhé. Akt rozhodnutí toto učinit probouzí naši svobodu. Svobodu, po níž všichni v hloubi duše toužíme. Rozhodnutí nechává Bůh zcela na nás, dává nám maximální svobodu a volnost. Naše srdce však stvořil on, zná naše nejhlubší touhy, dává nám sílu do všeho.

Bůh je obraz pro každého z nás, chtějme mu správně umět naslouchat. V jeho lásce je jistota, síla. Není třeba se zásadního rozhodnutí pro Krista bát. Volá nás k největší lásce a největší radosti.

Nemějte strach rozhodnout se pro Boha, nemějte strach dát mu vše, nemějte strach modlit se, nemějte strach dát vše ostatním, nemějte strach poslouchat hlas Boha v hloubce svého srdce, nemějte strach objímat kříž, nemějte strach svědčit mezi lidmi, mezi ostatními mladými, nemějte strach žít a učit se lásce…

Feedback ze skupinek

(zápisky najdete na konci příspěvku)

 

Po písničce Lord I Lift Your Name on High (Tvoje jméno vyznávám) následovala přednáška Martina Bergerona a Ginette L’Heureux z Quebecu (Kanada).

Manželství, svátost manželské lásky a způsob svatosti

Opět jen několik myšlenek k přemýšlení, dávají smysl, až když se nad nimi člověk trochu víc zamyslí, dá si je do souvislostí.

Genesis – stvořme člověka, jako muže a ženu ho stvořme (…), ploďte a množte se (...) a bylo to dobré. (Až) Jako dvojice se stávají podobni Bohu. Svatbou se stávají jediným. Plozením se stáváme spolustvořitely. Bůh tvoří s láskou a tvoří lásku. Kontemplujte nad první knihou Mojžíšovu - tato výzva nás silně oslovila, právě tím, že zní hodně banálně, ale když jsme se pak začetli a zkoušeli přemýšlet... však to také zkuste. Pavel VI. řekl mladým v Římě, pokud se chcete posouvat v manželství, musíte se vracet neustále ke Genesis. Manželství je Božím plánem, je cestou k Bohu (i když ne jedinou).

Když je Bůh s námi, kdo proti nám (Římanům 8, 31)

Každý je duše + tělo, když se dva vezmou, vytvoří nové stvoření, ve své jednotě

sv. Jan Zlatoústý nazývá manželství (rodinu) malou církví

Bůh se s láskou dívá na nové manželství, žehná mu, mohou být sjednoceni v jednom životě a žít cestu svatosti, takto pak také mohou vzdělávat své děti, žít s radostí svůj život a dávat řád celému světu.

Setkání Svatého otce s římskou mládeží a slavnost 25. výročí Světového dne mládeže na Náměstí sv. Petra

Krátce po obědě jsme se přesunuli do autobusů a vyrazili směrem k Římu, který nás přivítal prosluněnými a ucpanými ulicemi. Projeli jsme kolem Circo di Maximo, Úst pravdy, Tiberu, Andělského hradu až ke garážím u Náměstí sv. Petra. Následovala modlitební pouť po chrámu sv. Petra a pak už jsme se usadili na židlích hned vedle pódia, na které měl přijít Svatý otec.

Náměstí se rychle zaplňovalo mladými lidmi z celého Lazia, na vedlejším pódiu se střídali různí zpěváci, moderátoři pronášeli určitě něco pěkného (ale se svojí italštinou jsem z toho až tak moc nepochytil O:-)), až se konečně objevil papamobil s Benediktem XVI., který byl celým náměstím nadšeně přivítán. Pronesl sympatickou přednášku (kterou nám italštinu znalí spoluúčastníci operativně tlumočili), a kolem desáté hodiny večer se s námi zase rozloučil. A my jsme se označeni barevnými fáborky začali davem protláčet uličkami ke svým autobusům. Překvapivě jsme se u nich sešli všichni, a tak jsme po balíčkové večeři vyrazili zpět směrem k Rocca di Papa, v autobuse jsem úspěšně usnul a po příjezdu zamířil nejkratší cestou do postele, proto tento příspěvek posílám až ráno.

Slíbili jsme zápisky z úterních skupinek, tak tu tedy jsou…

Závěry ze včerejších skupinek

Skupinky jsou rozděleny podle jazyků, já jsem se dostal do jedné z anglických, ve které se sešly národnosti z Evropy, Afriky, Asie a Austrálie, jen americký zástupce nám chyběl. :-) Terce ve francouzské skupince nechyběl ani zástupce odtamtud. Zapsali jsme zejména postřehy, které jsou aktuální pro naši vlast, na konce jen pár poznámek ze zahraničí.

Jako nejdůležitější označili organizátoři čtvrtou otázku (viz předešlé články na blogu)

Jaké otazníky ve vás vyvolává pohled na manželství? Myslíte si, že je v dnešní době možné, aby manželství vydrželo po celý život? Pokud ne, proč? Jestli ano, za jakých podmínek?

 

K její první část, jaké otazníky v nás manželství vyvolává, jsme toho moc neřekli.

U druhé jsme se shodli, že manželství po celý život vydržet může – dokonce to tvrdili i ti účastníci, kteří se již oženili. :-) Přes všechny těžkosti, které dnešní doba přináší, to lze. A pak přišlo to nejdůležitější, za jakých podmínek. Nejdřív jsme říkali zkušenosti ze svých zemí, což bylo celkem zdlouhavé… ale nakonec se začaly sypat univerzální rady a pomůcky „jak na to“. :-) Nejedná se o nic objevného, všechno už bylo jednou řečeno – ale znovu jsem si uvědomil, že je rozdíl o něčem slyšet, mít o tom vědomost, a tím, když se o to člověk poctivě snaží. Tak tedy… jsou to spíše bez systému napsané otázky, které by při větším zamyšlení mohly přinést zajímavé podněty.

Mám vyřešené otázky, proč se žením, co od manželství očekávám? Vím, co tak ode mě může v manželství očekávat druhá strana? Jsem poctivý při hledání partnera, nezaměřuji se jen na vzhled (zájmy, schopnosti)? Počítám s tím, že se partner bude v čase měnit (právě i vzhledem, zájmy, schopnostmi)? Snažím se vychovávat tak, abych byl dobrým partnerem? Jsem připravený snášet těžkosti, které dlouhodobý vztah může přinést, a také je překonávat, neutíkat od nich? Pozoruji se, poznávám se, jaké moje vlastnosti či zlozvyky mohou v manželství působit problémy, pracuji na tom nějak? Vím, co od manželství očekává Církev? Máme na to s partnerem stejný pohled? Modlím se pravidelně (pokud to jde, každý den, v stejnou dobu) se svým partnerem? Mluvím se svým partnerem o přáních, plánech, vizích toho druhého? Uvědomuji si, že v (svátostném) manželství jsme tři (my a Bůh), nezanedbáváme ho? Řešíme (ve vztahu) všechno z Božího pohledu? Hledáme si společné zájmy, vytváříme společné projekty, na kterých pracujeme spolu. Uvědomuji si, že okamžikem udělení svátosti manželství se ten druhý stává tím pravým? (když si toto uvědomím a přijmu za své, nebudou mě pak napadat myšlenky jako „a co když tím pravým (pravou) měl být někdo jiný?“).

Vím, že je to už dlouhé, ale už jen pár bodů, shrnuté know-how k manželství (podněty pro páry i pro kněze). :-)

1) příprava na manželství (ať už kurzy – u nás např. na DCM) či ve farnosti

2) i při mších, na setkáních mládeže, duchovních obnovách opakovat praktické informace, jak se chovat v životních situacích – média nám podávají naprosto opačné modely partnerského života, než jak učí křesťanství, o to více je potřeba opakovat křesťanský pohled, aby nám to hlava pobrala. :-)

3) setkání mladých manželů (pořádají DCM)

4) vytváření manželských společenství (které se často pak proměňují ve společenství rodin) v jednotlivých farnostech – společný program, jednou za čas pozvat kněze

5) no a v samotném manželství cestou od problémů je komunikace - bavit se o svých pocitech, plánech, bolestech, i o tom, co by mohlo nastat (když se budeme dívat na svůj vztah jako na společný „projekt“, společné dítě, o které je potřeba pečovat, když se předem budeme bavit o příp. manželské krizi apod., už nás nic tak nepřekvapí, budeme lépe schopni je řešit)

6) a v manželství ale i v „chození“ je zásadní modlitba. Když se domluvíme, že se budeme spolu každý večer modlit, byť bychom byli sebevíc pohádaní, to vědomí, že se večer musíme sejít a společně se otevřít Bohu, nám pomůže se usmiřovat, překonat spory, nekomunikaci, bude nás to tlačit, abychom se usmířili.

Bylo by toho ještě hodně, ale to příp. až do diskuze. ;-) Snad jen nakonec, Peter z Tanzánie v průběhu debaty řekl, že manželství je risk, ale risk jako téměř cokoliv jiného v dnešní době, třeba jízda autem. Stačí sekunda… a můžeme zemřít, přesto autem často večer jezdíme. Jen dáváme větší pozor a rozsvítíme světla. To jen, kdyby někdo měl strach, jestli se hodí do manželství, jestli našel toho pravého, jestli manželství zvládne… Stačí rozsvítit světla a kráčet s Bohem. Peter se bude tento rok ženit. Tak to taky zvládneme, ne? :-)

Postřehy odjinud: Na Pobřeží Slonoviny je problém sňatků uzabřených bez kvalitní přípravy, s tím souvisí brzké rozchody. Na Mali si muslimové chtějí brát křesťansky (kvůli monogamii) a křesťanky si nechětjí bát muslimy. V Egyptě je hodně ortodoxních i katolíků a část se bere mezi sebou  problémem je pak domluva na výchově dětí, mnoho mladých také lásku bere hodně povrchně. Často jsou sňatky odkládány kvůli ekonomickýcm problémům a pak už se nevezmou. V Kamerunu se brzo žení i rozvádí, předtím o vztahu moc nepřemýšlí, nepokládají si moc otázek, berou to na lehkou váhu (ani ekonomické otázky). Na Rwandě jsou materialistické dívky, letí po penězích (alespoň to říkal jeden mladík ze Rwandy :-)).

 

Jako přínos této konference zástupci výše uvedených zemí (zejména afrických) vidí to, že se těmito problémy budou zabývat jejich církevní představitelé a budou moci lépe mladým pomáhat.

 

 

 

Zobrazeno 1482×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Rubriky

Nejnovější

Autor blogu Grafická šablona Nuvio